O tomto projektu

Humanizace psychiatrie, smysl života, přátelské vztahy, umění žít, tvořivá seberealizace – to jsou hlavní témata promýšlená na stránkách tohoto časopisu. Přispívaly do něho partnerským způsobem tři skupiny lidí: psychiatričtí pacienti, jejich terapeuti a jejich přátelé. MOSTY jsou výrazem dlouholeté společné zkušenosti členů pražského Klubu v Polské ulici; plodem jejich hledání a pěstování všeho, co je v lidském životě schopno přemáhat bolest, samotu, úzkost a smrt, a podporovat hlubokou radost a naději. Inspirace, které z této tvořivé zkušenosti vzešly, si zaslouží, aby i dnes byly předávány dál.

Prosíme, omluvte na některých místech kvalitu tisku. Jiná než cyklostylová technika nebyla tvůrcům časopisu dostupná.

Zvláštní poděkování za tehdejší technickou realizaci časopisu patří Stanislavu Minaříkovi in memoriam a Jaroslavu Špačkovi. Dále se na technické přípravě nejvíce podílely Alena Macáková a Petra Urbanová. MUDr. Kamilu Kalinovi a Psychiatrické společnosti ČLS je třeba poděkovat za potřebné oficiální „zaštítění“ této ediční činnosti.

-jp-

Upozorňujeme na pozdější knižní publikace členů Klubu v Polské ulici:

Stanislav Minařík, Bolehlav pijme na ex. Ježek, Praha 1998
Ametyst. Básnický almanach. Ježek, Praha 2000

Co obsahují jednotlivá čísla?
=============================

Mosty 1 – 1988/1

První číslo (s uvítáním MUDr. Kamila Kaliny, který v letech totality vzal časopis institučně pod ochranu) rozvrhlo hned od počátku ve svých deseti rubrikách svůj obvyklý půdorys, umožňující mnohostranné obsahové zaměření. Od počátku byla přitom dána rovná šance přispěvatelům z řad psychiatrických pacientů, zdravotníků i zainteresované veřejnosti. Cílem bylo přemosťování vžitých propastí mezi těmito třemi životními světy. Komplexní stavba Mostů – od laických a odborných informací přes aktuality a dokumenty až po různá osobní sdělení, uměleckou tvorbu a oblast sportu či humoru – poskytla šanci celistvému a přirozenému lidskému sbližování.
Z obsahu prvního čísla připomeňme například vynikající esej Jiřího Mrkvičky o lidské cestě od úzkosti k lásce nebo Desatero mezilidských vztahů Jaro Křivohlavého či Arietiho instrukci pro bývalé psychiatrické pacienty působící v úloze terapeutického asistenta a Skálovo doporučení členům svépomocných pacientských skupin, ale i praktické vzájemné rady bývalých pacientů, autoportrét náchodského a kosmonoského klubu, představení „slavného“ básnického almanachu Ametyst (vydal klub v Polské ulici) a pozoruhodné množství námětů k trávení volného času.

Mosty 2 – 1989/1

První dvě vlaštovky humanizace české psychiatrické péče a zájmu o práva psychiatrických pacientů – akce „Terapeuti hledají spojence“ a „Psychiatrie věc veřejná“ – našly samozřejmě svou informační tribunu právě v tomto čísle Mostů. V rubrice Dialogy začala na podnět Jaroslava Špačka zajímavá diskuse na téma sebepojetí a vztahů k druhým. Téma svépomocných skupin pokračuje další základní informací Jaro Křivohlavého. Darja Kocábová věnovala Mostům svou moudrou úvahu o tom, co je v životě nejdůležitější. V rubrice Kluby lze nalézt obsáhlé resumé (s daty a hodnocením účastníků) pětileté činnosti klubu v Polské ulici. V rubrice Naše tvorba publikují: Jaroslav Šimáček, Jaroslav Kocvera, Karel Šebek, Hana Jarošová, Pavel Stehno. Jana Kořánová přichází s originálním námětem „vandra-jógy“ (turistika s jógou), který se – dodáváme – úspěšně ujal.

Mosty 3 – 1989/2

K průkopnickým hitům tohoto čísla jistě patřil referát bývalého pacienta Petra Krejčího na celopražském kolokviu terapeutů, s navazující informací Kamila Kaliny o péči o duševní zdraví v Anglii. V Dialozích se odvíjí téma minulého čísla. Jako odpověď na časté dotazy čtenářů týkající se farmakologické léčby byl zařazen zkrácený záznam přednášky Oldřicha Vinaře v klubu v Polské. Téma svépomoci pokračuje informacemi ze zahraničí. Zamýšlet se nad smyslem života je tentokrát možno s člověkem nejpovolanějším – Viktorem Franklem. Rubrika Kluby je plná zpráv z Čech i Moravy. Samozřejmě opět nechybí náměty na dobrou četbu a užitečné trávení času. Do rubriky Naše tvorba tentokrát přispívá Jiří Kočka, Václav Ryčl a Margita Bartošová. Součástí rubriky Pokus o humor jsou nejen v tomto, ale takřka ve všech číslech oblíbené aforismy Stanislava Minaříka.

Mosty 4 – 1990/1

V tomto čísle začíná průběžná dokumentace založení a zpočátku slibné činnosti České společnosti pro duševní zdraví. Zde a v následujících třech číslech je poprvé zveřejněna unikátní série zpráv o způsobech zacházení s pacienty v českých psychiatrických léčebnách osmdesátých let. Tato drastická svědectví (jejichž autenticita je stvrzena tím, že autoři se přes značné osobní riziko pod své výpovědi podepsali) jsou instruktivním dokumentem fungování represivní psychiatrické moci. K méně chmurným částem čísla patří dvacet bodů pro udržení duševní rovnováhy nebo osm pravidel vedení dialogu. Filozofujeme tentokrát s nikým menším než s Václavem Havlem. Svou tvorbu prezentují Bruno Bošek, Věra Blajerová a Viliam Podhoranyi.

Mosty 5 – 1990/2

Láska – odpověď na problém lidské existence; to je zhruba základní myšlenka knihy Umění milovat Ericha Fromma. První část nejdůležitějších výňatků vychází zde, druhá v dalším čísle. Kromě průběžných témat (zmíněných výše) a jiných aktualit a podnětů se vynořují další básníci – Ivan Czvinger, Věra Šmelhausová a Stanislav Minařík. Zpestřením je hudební příloha (místo výtvarné).

Mosty 6 – 1991/1

Mezi konstantními tématy se vynořuje opět svépomoc (Wolfgang Söllner). O tom, zda psychóza je nemoc, si troufá konstruktivně pochybovat psychiatr J. W. Perry. V rubrice Kluby se začínají vedle běžných zpráv objevovat i reflexe (Jan Horák, Stanislav Minařík). Posledně jmenovaný pokračuje rovněž ve své sérii recenzí Z mého antikvariátu. Tvorba: Jan Šustek, Ivan Vaňkovský, Karel Hübner, Veronika Bezdíčková.

Mosty 7 – 1991/2

Netradiční, lidštější pohled na psychoterapeuty probouzí americká statistika jejich problémů: rozvodů, anxiozity, depresí, sexuálních problémů a sebevražd. Rozdílem mezi psychoterapií a zpovědí se zabývá Jaroslava Pešková. K psychoterapii samé se vyslovují nejpovolanější čeští odborníci: Jan Vymětal, Jiří Růžička, Petr Příhoda. Přeložili jsme méně známý anglický dokument – Brightonskou chartu uživatelů psychiatrické péče. S Thomasem Mertonem je možno přemýšlet o ničem menším než o modlitbě. Registrujeme významné okamžiky ze života dvou patrně nejúspěšněji fungujících klubů: liberecký klub pořádá Dny duševního zdraví a vedoucím pražského klubu se stává Stanislav Minařík. Autoři v rubrice Naše tvorba: Pavel Štěpánek, Karel Šebek, Margita Bartošová, Jiřina Marešová, Světlana Slovanová, Pavel Jána, Vojtěch Bezucha.

Mosty 8 – 1992/1

K dalším impulsům z anglického prostředí patří i referát bývalé pacientky Vivien Lindowové na mezinárodním kongresu o duševním zdraví. V rubrice Dialogy se objevuje nový námět – problémy v zaměstnání. Oddíl Chtěl bych vědět odpovídá z několika stran na důležitou otázku – jaký je postoj křesťanství a křesťanů k duševním nemocem, k duševně nemocným a k jejich léčení. Trvale podnětná je zejména informace o Kohlbergově výzkumu morálního vývoje osobnosti. V rubrice Kluby lze najít zajímavý dokument – odpovědi členů klubu v Polské ulici na anketu Proč chodím do klubu. Tvorba: Václav Ryčl, Stanislav Minařík, akademický malíř Antonín Hála a v humoristické rubrice navíc kresba Daniela Šikla.

Mosty 9 – 1992/2

Celé toto číslo je věnováno památce Stanislava Minaříka, který zemřel v srpnu 1992 ve věku 43 let v Psychiatrické léčebně Bohnice. Mimořádné kvality jeho osobnosti jsou zachyceny v nekrolozích přátel. Nezodpovězené otazníky kolem jeho náhlé smrti jsou přesně formulovány v dopisu Ministerstvu zdravotnictví. Odezvu na tragickou událost představují i další témata tohoto čísla: etika vztahu mezi lékařem a psychiatrickým pacientem, cíle britského hnutí „přeživších“ pacientů (survivors), filozofická úvaha Karla Šprunka o lidské svobodě a v Naší tvorbě poslední báseň Stanislava Minaříka, napsaná několik dní přes smrtí.

Mosty 10 – 1993/1

Jubilejní číslo v rubrice Dialogy pokračuje v rozpravě o pracovním uplatnění a v informační rubrice Chtěl bych vědět přináší všechny novější dokumenty z oblasti lidských práv psychiatrických pacientů. Na ně navazují svépomocné informace právního charakteru. Zamyšlení se týká filozofické otázky, „jak být v mezní situaci“ (J. Poláková). Se svým uměním čtenáře seznamují: Mojmír Maňásek, Michal Zemánek, Pavel Majkus, Margita Bartošová, Věra Šmelhausová, Miroslav Viktora.